Protože se nám tu hromadí různé fotky a do posledních příspěvků se zrovna dvakrát nehodily, dám je sem.
Když bylo ještě teplo, nás naši bývalí spolužáci, kteří bydlí v mrakodrapu nad Paddy’s Market, pozvali na odpolední grilování. Takhle nějak vypadá jejich osmé patro, které tvoří střechu tržišti Paddy’s Market. Kromě takových těch běžných věcí jako je bazén, posilovna, tenisové kurty či oválu na bruslení zde obyvatelé mají i trénoviště na golf včetně odpaliště. Zvláštní je, že místo na grilování může každý byt využít jen čtyřikrát za rok. Za každé další použití je účtován poplatek $200, který se pro příště zvýší o dalších $200. Šesté grilování tedy přijde rovnou na $400.
Jednoho slunného dne jsme s Míšou podnikli pětatřiceti kilometrový cyklo výlet ze západního Sydney domů. Když jsme vystoupili v Rhodes z vlaku, objevila se před námi Ikea. Uvnitř je to úplně stejné jako u nás. První patro jsou naaranžované pokoje se zbožím a v přízemí je velký samoobslužný sklad. Za pokladnami na nás čekalo velmi milé překvapení – nekonečný kelímek a párek v rohlíku. Dohromady stojí $2 a párek konečně chutná jako pravý párek a ne jako vinné klobásky. Dal jsem si hned dva.
Po svačince jsme nasedli na kola a vydali se podél řeky Cooks River. Takhle nějak se staví v Austrálii domy. Tento byl ale obrovský.
Po cestě domů jsme potkali auto s přívěsem, na kterém stálo Dino’s mobile dog wash. Za $25 vám umejou štěně a za $50 i velkého hafana. Míša pozorovala páníčka, jak v náručí přinesl hnědého boxera a předal ho na mytí. Celý přívěs potom sebou chvíli kymácel ze strany na stranu. Psovi se to ale evidentně líbilo a nijak neprotestoval. Míša tomu nemohla uvěřit a nechtěla vůbec odjet.
Jiný den, to už ale takové teplo nebylo, jsem zhruba ve dvanáctém patře zahlédl makáče, jak myje okna.
V Sydney jsme zatím neměli pořádnou pizzu. Většinou je to samé tlusté těsto, podivný salám a chuť pizzy to připomíná velmi vzdáleně. Proto jsme si udělali hned tři vynikající kousky.
V China Townu prodávají výborné malé buchtičky plněné pudinkem. Vyrábí je celé automat a tak dostanete hned čerstvé.
Míša nějak dostala víc chuť na polívku, takže buchty jsem si dal já a pozoroval ji, jak zvládá polívku jíst hůlkama.
V pondělí konečně přestalo po pár dnech pršet, a tak jsme se vydali na pilíř Harbour Bridge. Procházka po železné konstrukci mostu je pro nás přeci jen trochu drahá. V závislosti na denní době stojí od 200 do 300 dolarů. To už je levnější proletět se kolem mostu vyhlídkovým letadlem. Z pilíře je velmi pěkný výhled na Circular Quay a na velkou část města.
Uvnitř pilíře byla spousta zajímavých fotek o tom, jak se celý most vlastně stavěl. Most byl otevřen v roce 1932 po osmi letech stavby. Je dlouhý 503 metrů a vysoký 139 metrů, přičemž pod ním je volných celých 49 metrů pro lodě. Některé se tam ale i přesto nevejdou. Více zde.
Pokud by Vás zajímalo více historických fotek, podívejte se například sem. Pěkná je třeba následující fotka botanických zahrad a přístavu Circular Quay. Poznáte, co na fotce kromě mrakodrapů chybí?