V neděli, když Vy jste v Čechách měli ještě sobotu, jsme se ubytovali v domku na předměstí Banksia. V domě bydlí s námi asi ještě dalších 10 spolubydlících, zatím jsme je ale asi ještě neviděli všechny. Převážná většina z nich jsou Češi, takže rozumíme perfektně.
Poté, co jsme odhodili kufry pod postel, jsme celí nedočkaví vyrazili do města. Časový posun jsme hodili za hlavu, 10 hodin sem, 10 tam, jakýpacopa, spát se má v noci. Do centra Sydney je to cca 20-30 minut vlakem. Hned na prvním přechodu pro chodce jsme se zhrozili, protože rozhlídnout se nejprve doprava a vědět, kam koukat a pak až doleva, je pro člověka z našich krajů nadlidský výkon. Jízda vlevo je fakt mazec. Dorazili jsme na zastávku místního vlaku a vyloudili jsme z automatu jízdenku na týden. Za $38 může člověk jezdit neomezeně v rámci červené zóny, která pokrývá centrum a spoustu předměstí.
Jízdenka platí jak na vlak, z kterého se občas stává metro, tak i na lodě a autobusy. Městská doprava je tu dost zapeklitá, nebo spíš všude jezdí všechno, tak jsem teda zvědavá, jestli se v tom někdy začneme orientovat. (Filip: Já už se v tom orientuju :-) Zatím jsme tedy využili jen vlak, autobusy sami nestaví na zastávkách, s nimi to bude větší boj. Úspěšně jsme dorazili kamsi do centra a podle mapy začali lovit, kudy tudy do Bavorova :-D = k Opeře. Párkrát jsme zabloudili, málem nás několikrát smetlo auto, ale jak jste z fotek viděli, Operu jsme našli a to včetně obrovského mostu Harbour Bridge.
K obědu jsme se zastavili v Subwayi na bagetu. Zjistili jsme, že je to jedno z nejlevnějších stravování. Ono centrum je plné všelijakých hamburgráren, bagetáren, číňanů. Subway je tu skoro na každé druhé křižovatce, stejně tak KFC, MCDonald nebo Hungry Jack.
Při pomyšlení na jídlo jsme zjistili, že vlastně nemáme, co jinak do huby strčit. Rozhodli jsme se najít vyhlášený Paddy’s market – obrovskou tržnici – vše vyrobeno v Číně. V přízemí je obrovský trh s ovocem a zeleninou – sežene se tu úplně všechno, spoustu toho ani neznáme. Takže k večeři byly pomeranče a kiwi :-D (drobátko dietka no).
V pondělí jsme si konečně uvědomili, že tu není zima ale jarooo!!! Všechno kvete a voní, k tomu letních 30 stupňů.
V centru jsme zařizovali bankovní účet u Commonwealth Bank. Obsluhoval nás slovenský bankéř. Zrovna dneska upgradovali systém a nefungovalo jim zakládání účtů. Takže máme nějaký imaginární účet. Ale slíbili nám, že zítra již bude fungovat a bankovní karta přijde poštou v další pondělí. No, to jsme teda zvědaví. V bance jsme strávili kecáním něco přes tři hodiny. Banky tu vůbec nevypadají, jako u nás. Místo front nebo lístečkového systému je tu milá paní, která se Vás zeptá, co potřebujete, seznámí Vás s bankéřem, který si vás odvede ke stolku.
Ještě předtím jsme navštívili naši hostitelskou agenturu a dostali jsme základní informace.
Po obědě v Subwayi (pro změnu) jsme vyrazili trochu dál mimo centrum pro telefonní kartu. Jooo mapa nás opět trochu napálila, takže jsme si ušoupali nohy k smrti. Ťapkání v tom děsném vedru se ale vyplatilo, objevili jsme zelený papoušky a spoustu pěkných stromů a keřů.
Telefon od Think Mobile (je tam za cenu $12 100 MB internetu) jsme nakonec stejně nezařídili, protože ještě nemáme platební kartu. Koupili jsme si pro začátek jen předplacenku od Lebara mobile. Celí zmožení jsme nasedli do vlaku a ještě jeli zpět do centra na nákup. Hm, zorientovat se v těch jejich potravinách, když půlka z nich je čínských, no dá to zabrat. Takže jsme v krámu strávili další hodinu.
A teď??? Je 22:50 a já půjdu asi už opravdu spát. Já vím, že vy máte teprve kolem jedné odpoledne a že si chcete povídat, mě už se ale očička zavírají, tak dobrou. Dopadlo to tak, že se očíčka zavřely a na blog se to už nedostalo ;-)