Podzimní počasí nám zatím přeje a je pořád teplo, snažíme se tedy nelenošit a ve volném čase vyrážíme na výlety na kole. Konečně jsme našli v Sydney rybí trh. Je kousek od Anzac bridge v Pyrmontu, kde bydlí Kuba.
Další výlet jsme podnikli do Olympic parku. Kromě několika stadionů a sportovních center je tu parádní přírodní rezervace, skrz kterou vedou cyklostezky.
Po cestě jsme potkali spouuustu pavouků (naštěstí byli hubení), ptáků a stromů mangróvie.
Filip vyrazil s Kubou na focení letadel na letiště.
S Kubou jsme se už rozloučili na grilovačce v Pyrmontu, čeká ho teď výlet na Zéland a pak hurá domů.
Filip s Honzou si zaplatili surfařský kurz, konečně se odvážili a vyrazili pomstít se oceánu. Celodenní výlet byl asi dost náročný, kluci se vrátili spálení, otlačení, namožení a mírně nadšení. Lyžování je prý lepší.
Vzali je na malinkaté vlny a asi to nakonec nebylo tak težké, prý se i trochu povozili. (Filip: Je to brnkačka) Detaily popsal Honza zde.
25. dubna se slaví v Austrálii Anzac Day. Den, kdy se vzdává čest členům australského a novozélandského vojenského sboru, je hodně oblíbený. Všude je to samá australská vlajka, dokonce v krámu už měsíc předem prodávají Anzac sušenky.
Původně Anzac Day oslavoval vojáky z 1. světové války, kteří bojovali v Gallipoli v Turecku, dnes všechny vojáky i z 2. světové války. Takže v průvodu šla řada staříků se spousty vyznamenáními na hrudi.
Pak ale začalo pršet, já vyrazila do práce a Filip dokoukal oslavy v televizi.