Po osmi týdnech nám skončila škola. Pozvali jsme naši třídu k nám na střechu a udělali jsme grilování.
Poslední den našeho výletu jsme se rozhodli prošmejdit Melbourne. Ráno se tu opět projevilo pravé podzimní počasí, 14 stupňů nám moc příjemných nebylo. Prošli jsme celou Swanston street, kde se nachází nejvíce historických památek zejména z 80. let 19. století, vše ve viktoriánském stylu.
Druhý den v Melbourne nás probudil neskutečnej slejvák. V tu chvíli jsme začali přemýšlet o tom, zda uskutečníme námi plánovaný výlet autem. Přeci jen jsme ale nejeli takovou dálku, abychom pak nic neviděli. Déšť nedéšť, po sedmé ráno jsme vyrazili do půjčovny aut. Filip tu už dopředu zamluvil vůz, byl nám přidělen Hyundai i30 a dokonce byl modrej (moje barva). Přidala se k nám ještě Filipovo kámoška Zuzka. Když už jsme byli tedy všichni, výlet mohl začít.
V duchu jsem si říkala, jak se asi Filip popere s řízením vlevo. Vypadalo to asi takto: sedl za volant, pošteloval sedačku a zrcátka, nastavil GPSku a jeli jsme. Jakoby se nechumelilo, jízda vlevo ho nijak nepřekvapila. Za to já na místě spolujezdce měla pořád takové ty řidičské tiky – zpětné zrcátko jsem chtěla mít natočené k sobě a občas jsem měla chuť řadit za Filipa. Na volantu jsou na opačných stranách blinkry a stěrače, takže to byla asi jediná Filipova slabá stránka. Když jsme odbočovali, stírali nám stěrače, když pršelo, stěrače z jakéhosi divného důvodu nefungovaly :D. Ale alespoň jsme se Zuzkou zasmály cizímu neštěstí.
Konečně jsme se dočkali našeho velkého výletu do Melbourne. Cíl prvního dne byl jasný – Grand Prix v Albert parku. V neděli jsme si přivstali, hodili na ramena svých pár švestek (víc jsme toho totiž kvůli letadlu ani mít nemohli) a vyšlápli jsme si to směrem na vlak. Zaplatili jsme nekřesťanských 30 doláčů za jízdu na letiště, bohužel jiná levnější možnost dopravy tu není. Vyzvedli jsme si letenky a pak už jen čekali na „mašinu“ od Tiger airlines.
Let trval hodinku a pár minut. Na letišti v Melbourne nás z letadla vyhodili rovnou na letištní plochu, do příletové haly jsme se ani nedostali. Terminál 3 je totiž přestavěná nákladní hala. Jakožto nízkonákladoví cestující jsme museli po svých dojít před terminál 2, kde jsme našli bus, který nás odvezl přímo do místa našeho ubytování. Na Elizabeth Street se nachází celkem pěkný backpacker (ubytování pro cestovatele), kde jsme měli zamluvený pokoj pro dva.
Náš další výlet městskou dopravou v podobě lodě měl cíl Cockatoo Island.
O tomto ostrovu se píše, že je to nejlepší místo, odkud lze vidět Harbour Bridge a City. No nevím, my jsme z pohledu odtud na ona místa moc uchváceni nebyli.
Konečně jsme dojeli na Manly – jednu z nejznámějších pláží v Sydney.
První pokus na kole nevyšel, tentokrát jsme tedy vsadili na jistotu a vyrazili lodí z Circular Quay. Výlet je to opravdu parádní. Zase jsme viděli Operu a most z jiného pohledu.
