Protože se nám tu hromadí různé fotky a do posledních příspěvků se zrovna dvakrát nehodily, dám je sem.
Když bylo ještě teplo, nás naši bývalí spolužáci, kteří bydlí v mrakodrapu nad Paddy’s Market, pozvali na odpolední grilování. Takhle nějak vypadá jejich osmé patro, které tvoří střechu tržišti Paddy’s Market. Kromě takových těch běžných věcí jako je bazén, posilovna, tenisové kurty či oválu na bruslení zde obyvatelé mají i trénoviště na golf včetně odpaliště. Zvláštní je, že místo na grilování může každý byt využít jen čtyřikrát za rok. Za každé další použití je účtován poplatek $200, který se pro příště zvýší o dalších $200. Šesté grilování tedy přijde rovnou na $400.
Kolem sedmé hodiny ráno nás vzbudil budík a taky trochu zima. Vůbec se nám nechtělo vylézt z pelechů a obléct si na sebe promrzlé oblečení. Protože nás čekala ještě dlouhá cesta, těch pět stupňů nad nulou jsme nějak překousli a rychle jsme si běželi do hlavní budovy uvařit čaj. Vstávání nám zpříjemnili parádní barevní papoušci. Připomněli nám, že nás čeká krásná příroda na Pebbly Beach.
Všichni čtyři jsme strašně chtěli vidět divoké klokany, takže jsme rychle vyrazili pár kilometrů zpět. Cesta lesem byla občas trochu kodrcavá a nic moc zábavná. To se ale hodně rychle změnilo, jakmile nám kousek před autem přeskákali cestu tři obří klokani. Už nám začínalo být jasné, že tu asi opravdu jsou. Těchhle velkých bych se asi i bála, prý boxují a dokáží být dost nebezpeční. Po pár kilometrech jsme zastavili na malém parkovišti a vydali se cestičkou k oceánu.
V hlavním městě Canberra prý není nic k vidění – to nám tu říkal skoro každý, kdo tam byl. Proto jsme se rozhodli vyrazit a udělat si vlastní obrázek. Naplánovali jsme společně s Honzou a Alčou dvoudenní výlet s mnoha zastávkami.
První den jsme si řekli, že ujedeme jen část cesty do Batemans Bay a tam přespíme. Čekalo nás zhruba 300km, takže jsme hned brzo ráno vyrazili pěšky do půjčovny aut. Docela jsme čubrněli, když nám týpek předal klíčky od úplně nového obrovského auta Mitsubishi Outlander. Filip to samozřejmě věděl, protože s malým autem bychom nemohli jezdit off-road.
Dnešní sobotní ráno rozhodně nevypadalo dle předpovědi počasí. Bylo zataženo asi tak na měsíc dopředu a déšť. V tu chvíli jsme začali špekulovat, zda vyrazíme na naplánovaný výlet do Royal National Parku. Naštěstí místní počasí se mění rychleji než si stihneme vyměnit ponožky, takže než jsme se nasnídali, venku se to trochu umoudřilo. Vyrazili jsme na vlak směr Waterfall. Honza naplánoval celou trasu, takže jsme byli zvědaví, co nás vlastně čeká. Po cestě jsme měli vidět vodopády a pěkné tůňky.
Po hodině jsme vystoupili z vlaku a nemohli jsme se rozhodnout, kterým směrem vlastně máme začít. V tu chvíli u nás zastavila panička v autě a něco australsky zažbrblala. My už jsme chtěli odpovědet, že to tu vůbec neznáme a že se na cestu musí zeptat někoho jiného. Ona však svojí větu zopakovala, a to už jsme pochopili, že nám dává radu, kudy se máme vydat do buše. S její pomocí jsme se vydali na jedenáctikilometrovou výpravu.
V první polovině cesty jsme Honzovi vůbec nevěřili a byli jsme přesvědčení, že se ztratíme, dostaneme na kožich od klokanů, uštkne nás had nebo kousne jedovatej pavouk. Jooo takovou buší jsme šli, ale naštěstí žádnou tuto havěť jsme ve skutečnosti nepotkali. Pokračování příspěvku »
Podzimní počasí nám zatím přeje a je pořád teplo, snažíme se tedy nelenošit a ve volném čase vyrážíme na výlety na kole. Konečně jsme našli v Sydney rybí trh. Je kousek od Anzac bridge v Pyrmontu, kde bydlí Kuba.
Další výlet jsme podnikli do Olympic parku. Kromě několika stadionů a sportovních center je tu parádní přírodní rezervace, skrz kterou vedou cyklostezky.
Minulý víkend jsme přivítali v Sydney Alču a Honzu a hned jsme se vypravili na výlet do Blue Mountains. Tentokrát jsme si to namířili vlakem do Katumby, našim cílem byly skály zvané Three Sisters.
Místo lanovek, vláčku, autobusů a dalšího zábavního průmyslu jsme chtěli zvolit nějakou méně rušnou cestou. Nakonec ale všude stejně byly mraky lidí.
